Reference

Kéž bych tuhle knihu měl doma dřív

To je věta, která se v reakcích čtenářů opakuje nejčastěji. Kniha Mami, tati, já to jen zkusil není jen příběhem o drogách. Je o rodičovské lásce, strachu, důvěře a rozhodnutích, která mohou ochránit to nejcennější. Přináší syrovou realitu bez přikrášlení, ale také naději, že změna je možná. Podívejte se, jak zapůsobila na ty, kteří ji již drželi v rukou jako první – a proč ji doporučují každému rodiči, který nechce spoléhat jen na štěstí.

 

Š.S., školní metodik prevence

„Kniha na mě působila velmi silně a emotivně. Oceňuji její autentičnost a otevřenost. Zároveň ve mně zanechala pocit naděje – ukazuje, že i z těžké závislosti vede cesta ven. Přestože jsou v knize uváděna různá data a odborné poznatky, pro mě byla kniha především silným lidským příběhem. Nejvíce mě zaujal kontrast mezi autorovým dřívějším životem v závislosti a jeho současným fungováním – jako rodiče a člověka, který pomáhá ostatním. Dozvěděla jsem se více o tom, jak snadno může závislost vzniknout. Jako rodiče na mě kniha působí jako důležité varování i inspirace zároveň. Uvědomila jsem si, jak zásadní je komunikace s dětmi, včasné rozpoznání problémů a vytváření bezpečného prostředí. Zároveň oceňuji autorovu snahu o prevenci a práci s rodinami. Knihu bych doporučila především rodičům. Může být přínosná i pro mladé lidi, protože ukazuje reálné důsledky závislosti bez zbytečného moralizování. Považuji ji za přínosnou součást rodičovské literatury, i když spíše jako doplněk než odborný zdroj. Její největší hodnota spočívá v autentickém příběhu, který může čtenáře oslovit a přimět k zamyšlení nad prevencí a výchovou.“
Š.S., školní metodik prevence.

P.K., matka dvou dětí

„Kniha se ke mně dostala na základě toho, že jsem se dozvěděla, že syn je pravidelným konzumentem kratomu. Byla jsem vynervovaná, strachy sklíčená, a četla jsem. Měla jsem pocit, že nás (mě a mého muže) ta kniha zachrání. Zachránila především nás, rodiče. Dotkl se mě velmi osobitý příběh autora, kdy naprosto otevřeně popisuje svůj průběh dospívání a začátek užívání drog. Knížka byla pro mě cenným průvodcem, uvedla mě do problematiky. Vše je doplněno o jednoduché, ale velice názorné obrázky. V knize je návod, jak se chovat a jednat se závislým, ocenila jsem i internetové odkazy... Knihu jsem zhltla. Tu část, kde jsou rady, jak mluvit s dítětem jsem četla velice podrobně. Strašně jsem se bála udělat chybu v komunikaci, protože tu považuji za klíčovou, hlavně neztratit důvěru dítěte. Začala jsem se více zajímat, více se na téma závislosti bavit a jsem překvapená, kolik lidí i z mého okolí, má zkušenosti. Mně jako rodiči kniha pomohla ve chvíli, kdy jsem byla opravdu na dně. Máte pocit, že žijete ve společnosti, kde máme všechno – zdravotnictví je na super úrovni, psychologie, psychiatrie, na vše milion odborníků, ale když vás toto překvapí, najednou se nikam nedovoláte, nikdo na vás nemá čas. Není to kritika, jen obyčejný pocit totální bezmoci. Já díky svým přátelům a jejich kontaktům jsem se dostala dál. Dostala jsem se k „nějakému“ Lukáši Bechyněmu, který mi svým osobním přístupem, osobním nasazením a knihou dokázal, že dobří lidé a andělé existují.“
P.K., matka dvou dětí.

J.L., matka s jedním dítětem

„Knihu jsem četla jedním dechem. Mám z ní radost, protože dává naději drogově závislým nebo jejich příbuzným. Dává informace, které mohou pomoci někomu si drogu nikdy nevzít. Netušila jsem, že droga je jako ruská ruleta. Jako máma se nyní cítím lépe, že mám v rukou zbraň – data z této knihy. Rozhodně ji doporučuji všem bez rozdílu věku.“
J.L., matka 1 dítěte.

R.K., rodič dvou dětí

„Celkově na mě kniha působila velice osobně a jako přátelský ale naléhavý hovor, kdy Lukáš popisuje svůj životní příběh, který dopadl pozitivně, ale zároveň poukazuje, že to tak nemusí být pokaždé. Líbí se mi, že kniha nabízí kompletní řešení ze strany možností, jak se z drog dostat, ale vždy nakonec stejně záleží na dané osobě, jejím okolí, jak to zvládne. Alkohol jsem měla v minulosti spojený s pohodou. S drogami jsem se potkala kolem 18 roku života, ale nikdy jsem neměla pocit, že jsou pro mě vstupenkou do nějaké party. Silné uvědomění pro mě bylo že alkohol a vše jsou jedy, berou vitamíny a minerály z těla. Kniha je pro všechny, kdo má děti a měla by to být povinná literatura pro učitele a všechny, kteří dělají s dětmi.“
R.K., rodič dvou dětí.

D.P., rodič 5 dětí

„Kniha je velmi smysluplně sepsaná a kombinuje silné emoce, které prožijete díky osobnímu příběhu autora, s vysokou mírou zodpovědnosti, kterou pocítíte, když dohlédnete důsledky toho, jak můžete konkrétně vy pomoci zachránit mnoho lidských životů a jejich kvalitu. Zaujalo mě vysvětlení skutečného významu, původu a efektů návykových látek. Nejsem v této oblasti kovaná a například přirovnání ke kávě mi hodně otevřelo oči. Nový je pro mě právě způsob, kterým návykové látky ovlivňují tělo i mysl. Netušila jsem, jak moc to ovlivňuje celý náš život. Kniha je čtivá a dokážu si představit, že si jí může přečíst naprosto každý rodič bez ohledu na úroveň vzdělání. Rozhodně nemusíte mít strach, že byste knize nerozuměli. Knihu bych doporučila doslova každému rodiči, protože, jak říká sám autor, nikdy nevíte, kdy se toto téma bude týkat i vás. Role rodiče je úzce spojena se zodpovědností za život vlastního dítěte, a tato kniha vám může pomoci porozumět více do hloubky tématu, které je v našich životech více přítomné, než by se nám mohlo líbit.“
D.P., rodič 5 dětí.

Z.Š., matka dvou dětí

„Kniha je srozumitelná, praktická a psaná s ohledem na čtenáře. Pokud bych jako rodič hledala informace o drogách a závislostech na nich, byla bych za takovou publikaci vděčná. Informace podané formou příběhů jsou snadno vstřebatelné, shrnující otázky na konci kapitol podporují hlubší porozumění. Vedle osobních zkušeností autora oceňuji i důvěryhodné ozdrojování informací. Knížku bych doporučila každému rodiči. Vědomí toho, že pochopil fungování drog a je připravený o nich včas mluvit se svým dítětem, mu dává sílu a schopnost předejít drogové pasti.“
Z.Š., matka 2 dětí.

M.Z., rodič syna, který se dostal z drogové závislosti

„Knížka Lukáše je důležitá jak pro rodiče drogově závislých, tak i pro samotné drogově závislé. Ukazuje, že ze všeho se dá dostat, ale platí na to nějaká daná pravidla. Je užitečná i jako prevence pro rodiče, aby jejich děti do závislosti nespadly. Je to napsané upřímně, pravdivě a s tím, že i sebehorší situace má řešení.“
M.Z., matka syna, který se dostal z drogové závislosti.

E.K., bývalý drogově závislý

„Luky? Proč jsi mi neřekl že je to tak silné, už na desáté stránce si myslím že píšeš můj příběh, a uvědomuji si jednu podstatnou věc, jak se z malých kluků, který měli velký cíl, stali kluci bez cíle, zranitelný a ty co propadli až na dno, ale odrazily se od něj. Děkuji ti Luky, že si můžu číst tvou knížku ještě před vydáním. Je to silný a je to bomba. Děkuji, děkuji, děkuji.“
E.K., bývalý drogově závislý.

P.M., otec 3 dětí

„Knihu jsem četl jako napínavý příběh, u kterého mě chvílemi mrazilo, chvíli šly slzy do očí a velmi často mi šlo hlavou, jestli jako táta mám opravdu všechno pod kontrolou u našeho 16letého syna. I když se o tématiku drog dlouhodobě zajímám, docházely mi další a další souvislosti z běžného života a musím říct, že se mi měnil pohled na svět kolem. Skutečnou ochranou dětí je zajistit, aby už dopředu věděly, že droga není řešení pro jejich situaci. Autor jasně vysvětluje, proč nestačí děti strašit. Jsem teď jako rodič bdělejší a víc pozoruju. Jsem bdělejší i vůči různým novodobým trendům vzdělávání dětí o tom, jak brát bezpečně. Nedávalo mi to žádný smysl. A ani teď nedává. Učit někoho brát bezpečně teď vnímám jako učit někoho stát v kolejišti těsně vedle projíždějícího rychlíku. Proč někoho tahat do nebezpečí a doufat, že ho pod vlak nevtáhne větrný vír, když mu můžu vysvětlit, že je lepší držet se dále od kolejí? Tuto knihu by měl mít nejen každý rodič, ale i prarodič, pedagog a vlastně každý, komu záleží na dětech a jeho blízkých. Dává odpovědi, dává konkrétní návody. Vysvětluje. Navíc od člověka, který si drogovým peklem prošel, zvládl ho a dlouhodobě pomáhá úspěšně vzdělávat tisíce dětí. Od koho jiného bych měl přijímat rady? Za mě dávám deset z deseti!“
P.M., otec 3 dětí.

REZERVOVAT KNIHU →